Jan Nemrava 
Trh šílí po modelech SUV, které by měly nabídnout všechno, co moderní člověk od vozu žádá. Pořád ještě ale existují auta z kategorie MPV, které se sice nepyšní zvýšenou světlou výškou, ale v disciplíně praktičnosti ta SUVčka hravě předčí a to hlavně v případě, kdy se počet dětí/pasažérů vymkl kontrole. Při pohledu do porovnání vozů MPV, je vidět, že většina automobilek nějaké želízko v ohni ještě má – někteří za MPV považují osobní verze dodávek (ať už velkých, nebo malých), ale těch odvozených od osobních aut tolik není. A z tohoto ohroženého druhu právě pochází námi testovaný model s poměrně dlouhým jménem Citroen Grand C4 Spacetourer.
Není místo jako místo
Náš Grand Spacetourer pohání 2.0 naftový HDI motor se 120 kw a 370 Nm se zrychlením na 100 km/h těsně pod 10 vteřinami. Přestože auto vypadá jako pořádný kočár, s délkou 4602 mm je o 5 cm kratší než populární Škoda Octavia Combi. Zajímavou hodnotou je 575-704 litrů, což je objem kufru, jehož velikost ovlivňuje poloha zadních sedadel. Grand Spacetourer po nastoupení naprosto uchvátí vzdušností kabiny způsobené dvěma tenkými A sloupky a obřím, vpřed posunutým, čelním sklem, které začíná daleko před řidičem a končí prakticky nad jeho temenem. Takové sklo je unikátní a podílí se nejen na extravagantním vzhledu ale i na světlosti kabiny. Uprostřed palubní desky je obří displej a pod ním je potom klasický displej infotainmentu, který působí trochu titěrně v porovnání s tou “televizí” uprostřed. Protože na ten velký displej nelze rozumně dosáhnout, jsou všechny funkce, které vyžadují doteky na tom malém – jako navigace, ventilace, nastavení auta, radio, telefon. Celá přístrojová deska je povedená, včetně materiálů a odkládacích prostor. Netradiční přesunutí páky voliče automatické převodovky na místo za volantem (skoro po vzoru amerických aut) je skvělým řešením, které je velmi ergonomické a umožní ještě lépe využít vnitřní prostor. Ten je mimochodem dostatečný ve všech směrech. Nejvíce hýčkání jsou ti vpředu – mají k dispozici skvělé opěrky hlavy s nastavitelným sklonem a bočnicemi (což je geniální nápad), masážní vyhřívaná sedadla, loketní opěrky, nebo vzduchovou bederní podpěru. A spoustu místa samozřejmě. Třeba nad hlavou. Nebo vedle sebe. Prostě všude.
Ve druhé řadě je situace horší. Pasažéři mají sice spoustu místa nad hlavou i před koleny a možnost nastavení ventilace, nebo sklonu a posunu sedadel, ale výrobce se snažil, aby tři sedadla vedle sebe byla identická – všechna mají isofix, všechna mají posun i náklon opěradla a shodné rozměry. A tady je podle mě trochu problém. Sedáky jsou krátké a sedadla úzká. Takže tři osoby sedící vedle sebe budou mít nejlepší možný komfort (v rámci možností) ale v obsazení pouze dvou osob nebudou ti dva mít komfort o moc větší než ve třech, hlavně díky těm úzkým krátkým sedákům. Co je trochu škoda a je to věc, kterou bych napohled určitě neodhadl u takového vozu.
Ve třetí řadě, která je poslušně schovaná pod podlahou kufru a jedním tahem se vynoří, je také celkem dobře. Když se druhá řada trochu uskromní. Pak je místo na kolena a nohy i pro dospělého (v rámci možností, že sedíte v kufru). Pak už ale zbyde jen 150 litru na zavazadla, což je pochopitelné, protože pořád se bavíme o 4,6 metru dlouhém voze.
Není Citroen jako Citroen
Jízdně se Grand Spacetourer nepodobá nedávno recenzovaným C4 Cactus ani C5 AirCross ani v nejmenším – nepyšní se létajícím kobercem ani hydraulickými dorazy. Jeho naladění se zvyklostem značky značně vymyká. To houpání ostatních modelů, by z té třetí řady sedadel udělalo místo jen pro otrlé fanoušky horských drah. I přesto nerovnosti tlumí obstojně, občas díky obřímu vnitřnímu prostoru proběhne celým autem rezonance z od zadní nápravy, ale to je dané konstrukcí dvouprostorového auta. Se Spacetourerem se jezdí skvěle, má ideální ovládací síly jak na volantu, tak na ostatní prvky. Motor má dost síly v libovolném spektru, známá osmistupňová převodovka řadí skvěle, je vlastně úplně zbytečné ji do toho sahat pádly pod volantem. Lehkým ťutknutím na plyn se dá případně podřadit a připravit třeba na předjíždění. Stupně tam skáčou jako o život a najednou Spacetourer letí rychlostí o kterých se do recenzí nepíše. A když jste třeba zapomněli děti ve školce ve vedlejší vsi, tak mu ta rychlá jízda vydrží i zatáčkách – kde se přehnaně nenaklání, příjemný převod řízení nechá zapomenout na velikost a umožní zatáčky vykružovat s překvapivou jistotou, přestože úzká (205 mm) kola by napovídala něco jiného. Samozřejmě stále je tu vyšší stavba, automatická převodovka a naftový motor – tři zaklínači divoké jízdy.
A navíc ta rychlá jízda není pro majitele Citroenu. Snadnost překonání dlouhých vzdáleností je jejich doménou. Jakmile se řidič uvelebí v parádních sedadlech, nastaví si božskou opěrku hlavy, opěrku loktů a zapne masáž, nebude žádná cesta dost daleká (proto ten název článku Chorvatsko za rohem).
Není asistent jako asistent
Cestu zpříjemní řada moderních asistentů od vestavěné navigace, sledování mrtvého úhlu přes automatická světla a stěrače až k adaptivnímu tempomatu. Ten ale ještě úplně svých prémiových soupeřů nedosahuje – po zastavení se například neumí rozjet, (protože) pro aktivaci je třeba jet minimálně 30km/h. Takže na pomalé popojíždění v koloně Citroen recept nemá. Na dálnici zase vyspělejší systémy po zapnutí směrovky začnou zrychlovat, Citroen až když mu auto zmizí z radaru, ale dá se popohnat plynem. Poslední věc, co mi chyběla bylo aktivní držení v jízdním pruhu. Citroen jen varuje při jeho opuštění, respektive aktivně zasahuje do řízení, aby se tak nestalo. To kdybyste snad měli na dálnici trávit hodně času, tak tohle je dobré vědět. Na té dálnici při 130 km/h motor točí cca 1800 otáček a spotřebuje kolem 7 litrů nafty, což byl i náš konečný průměr – po městě se dá ploužit za 8 litrů, mimo město klidně kolem 6 litrů. Rozhled kolem vyzývá spíše k výletnímu tempu a užívání si toho skutečně velkého předního skla. To dělá Grand Spacetourer opravdu unikátním. Nutno říct, že když vysvitne slunce a svítí řidiči do očí mimo úhel krytý tmavými brýlemi, je nutné stáhnout drobnou roletku a degradovat C4 na běžné auto nebo si nasadit klobouk 🙂
Není cash, není problém
Grand C4 Spacetourer je společně s C5 Aircross podle mě to nejlepší co Citroen v současné nabídce má mezi osobními vozy. Nabízí skvělou úroveň jízdy, promyšlený interiér, ověřenou techniku a velmi povedený nepřehlédnutelný design. Pihou na kráse (obou vozů) jsou elektroničtí asistenti, kteří mají na špici ještě malinkatý kousek cesty a nedostupnost některých prvků výbav. Grand Spacetourer je nabídce od 640 tisíc Kč, námi testovaný model se vyšplhal k 810 tisícům, co jsou ceny ve srovnání s SUV této velikosti celkem příznivé. A třeba příplatek za třetí řadu je jen 18 000 Kč, takže sedmimístná verze nemusí být ta nejdražší.
