ADAC testoval 850 aut s keyless. U sedmnácti značek nenašel ani jedno chráněné

Německý autoklub ADAC prověřuje zabezpečení bezklíčových systémů deset let a v databázi má přes 850 vozů. Podle tiskové zprávy z 18. srpna jde skoro polovinu z nich otevřít uměle prodlouženým rádiovým signálem a zhruba v každém třetím případě se podaří i nastartovat motor. Autoklub zároveň jmenuje značky, u nichž nenašel ani jeden dostatečně chráněný testovaný model.

Ve stejný den ovšem autoklub zveřejnil dvě různá čísla. Tisková zpráva mluví o skoro polovině vozů, které lze otevřít, na testové stránce ADAC naproti tomu uvádí, že lépe chráněno je dnes 70 procent zkoumaných aut a u zbylých asi 30 procent je co zlepšovat. Databáze zahrnuje modely testované od roku 2016, takže vedle sebe stojí auta z různých generací i různých let výroby.

Zloděj nepotřebuje klíč, stačí mu prodloužit signál

Metodu popisuje ADAC přímočaře. Dvojice zařízení uměle prodlouží komunikaci mezi vozem a klíčem, takže auto se tváří, jako by měl majitel klíč u sebe. Zloději tak překonají stovky metrů, zdi i dveře bytu. Podle autoklubu není potřeba nic hackovat, na problém upozornila už v roce 2011 curyšská ETH. Jak bezklíčové odemykání funguje a proč je zranitelné, jsme popsali v samostatném vysvětlení systémů KESSY a Keyless.

Jakmile motor běží, jede vůz podle ADAC tak dlouho, dokud má palivo nebo nabitou baterii. Autoklub upozorňuje ještě na jednu nepříjemnost: po takové krádeži nezůstanou žádné stopy po vloupání, což může majiteli zkomplikovat likvidaci pojistné události nebo dokonce vzbudit podezření na předstíranou krádež.

Sedmnáct značek bez jediného chráněného modelu

ADAC vede seznam výrobců, u nichž ani jeden z jím testovaných vozů nemá proti prodlouženému signálu ochranu. Na testové stránce je jich sedmnáct: Aiways, Alfa Romeo, Alpine, BYD, Chevrolet, DS Automobiles, Fiat, Honda, Infiniti, Isuzu, Jeep, KGM/SsangYong, Lynk & Co, MG, Opel, Subaru a Tesla. V tiskové zprávě ke stejnému testu chybí Subaru a Tesla, jinak jsou seznamy shodné.

U další skupiny značek je podle ADAC lépe zabezpečených nejvýše 20 procent zkoumaných modelů. Patří do ní Dacia, Ford, Hyundai, Kia, Lexus, Mazda, Nissan, Peugeot, Polestar, Porsche, Renault, Seat, Toyota a Volvo. Hyundai, Kia i Seat se přitom objevují také mezi výrobci, kteří modernější ochranu u některých aut nasadili – rozhoduje tedy konkrétní model a rok výroby, ne logo na masce.

Mezi značkami bez jediného chráněného testovaného modelu jsou čtyři čínské: BYD, MG, Lynk & Co a Aiways. Na opačné straně stojí jiná čínská skupina, GWM, kterou ADAC řadí mezi výrobce s modely chráněnými technologií UWB. Kdo z čínských značek v Česku působí a s jakými modely, sledujeme v kompletním přehledu čínských značek na českém trhu.

Kam ADAC řadí konkrétní značku, si můžete projít rovnou tady. U každé přidáváme i počet nových osobních vozů, které se jí loni v Česku zaregistrovalo.

UWB problém řeší, první ho nasadil Jaguar Land Rover

Řešení existuje a jmenuje se ultraširokopásmová technologie UWB. Čipy měří dobu letu rádiového signálu, a tím pádem i skutečnou vzdálenost klíče od vozu. Když útočník signál uměle prodlouží, auto nereaguje. Podle ADAC přišel s touto ochranou jako první Jaguar Land Rover už v roce 2018 u modelů Discovery, Range Rover, Range Rover Sport, Jaguar E-Pace a I-Pace.

Koncern Volkswagen následoval v roce 2019 čtveřicí Audi A3, Seat Leon, Škoda Octavia a VW Golf 8. Dnes ADAC uvádí chráněné modely také u Audi Q4 e-tron, Cupry Born a Formentor, Škody Enyaq, elektrických modelů ID, Caddy a T7 od Volkswagenu a dále u BMW, Genesisu, GWM, Hyundai, Kie, Mercedesu a Suzuki.

Autoklub zároveň varuje před náhradním řešením, které volí část výrobců: pohybovým senzorem v klíči. Ten po určité době nečinnosti vypne vysílání, jenže do té doby krádež možná je. ADAC proto požaduje, aby se klíč vypínal nejpozději po pěti minutách klidu a aby výrobci účinnost zabezpečení dokládali nezávisle, například podle metodiky Common Criteria.

17 301 aut od značek bez ochrany se loni prodalo v Česku

Jak velké části českého trhu se seznam týká, jsme spočítali z vlastních dat o registracích. Značky, u nichž ADAC nenašel ani jeden chráněný testovaný model, loni v Česku zaregistrovaly 17 301 nových osobních vozů. Celý trh přitom měl 249 037 registrací, jde tedy o 6,9 procenta. Nejvíc jich připadá na MG, které v žebříčku všech značek patří k nejsilnějším dovozcům.

Čísla je potřeba číst opatrně. ADAC hodnotí konkrétní modely, které prošly jeho testem, ne celou nabídku značky, a v registracích jsou i vozy, které bezklíčové odemykání vůbec nemají. Přesto ukazují, o jakém řádu se bavíme: jde o desetitisíce aut ročně.

Bezklíčová krádež není v Česku teoretická hrozba. Bezpečnostní agentura SECURITAS ČR v tiskové zprávy shrnující data Policie ČR uvedla, že od ledna do srpna 2025 bylo odcizeno 1 493 dvoustopých vozidel, a mezi technickými metodami pachatelů jmenuje právě prodloužení signálu keyless klíčů. Vrchní komisař Policejního prezidia kpt. Jakub Vinčálek v ní upozorňuje, že Česko je hlavně tranzitní zemí a organizované skupiny se zaměřují na vozy BMW, Mercedes, Toyota a Lexus. Celkově přitom autokriminalita klesá – zatímco v roce 2008 zloději ukradli přes 18 tisíc aut, v roce 2024 to bylo 1 818.

Co může udělat majitel dnes

ADAC doporučuje podívat se do návodu, jestli jde bezklíčové odemykání vypnout. U některých vozů to jde jen dočasně a postup se liší model od modelu, jak jsme popsali u skrytého triku, kterým se dá vypnout KESSY u Škody. Klíč by neměl ležet u vchodových dveří, oken ani obvodových zdí a auto patří přes noc pokud možno do zavřené garáže.

Stínicí pouzdro, plechová krabička nebo alobal fungují jen tehdy, když odstíní opravdu všechny signály. ADAC radí vyzkoušet to přímo u vozu: s klíčem uvnitř pouzdra se auto nesmí dát bezklíčově otevřít. Elektronické dokupované pojistky, které přerušují některý z okruhů, autoklub nedoporučuje – k jejich ovládání se často používá další bezklíčový systém, obejít se dá stejně snadno jako ten původní.

Při koupi nového auta se podle ADAC vyplatí zeptat přímo prodejce, jestli konkrétní vůz používá UWB. Autoklub argumentuje tím, že technologie je vyzkoušená a stojí jen málo navíc, a požaduje, aby ji výrobci nasadili plošně. Problém je podle něj známý přes patnáct let.