Proč je v Evropě prakticky zakázané předchladit spalovací auto

Je půl třetí odpoledne, venku pětatřicet a vaše auto stojí od rána na rozpáleném parkovišti. Až otevřete dveře, vyvalí se na vás vzduch, který má šedesát stupňů, a volant bude tak horký, že se ho nepůjde pořádně chytit. Nasednete, pustíte klimatizaci naplno a příštích deset minut se potíte, než to začne být snesitelné. Američan v tu samou chvíli zmáčkne tlačítko v telefonu ještě v kanceláři, sejde dolů a nasedne do vychlazeného auta. Nemá lepší auto. Klidně může mít úplně stejný model od stejné značky. Jen mu tu funkci nechali zapnutou. Vám ji vypnuli, protože bydlíte v Evropě. A pokud si myslíte, že je to proto, že je to u nás zakázané, je to jen zčásti pravda a ta zajímavější část se skrývá pod ní.

Šedesát stupňů není nadsázka

Čísla jsou horší, než většina lidí čeká. Často citovaná studie publikovaná v časopise Pediatrics měřila tmavý sedan během šestnácti jasných dnů při venkovních teplotách zhruba 22 až 36 °C. Za hodinu se interiér ohřál v průměru asi o 22 °C a osmdesát procent toho nárůstu proběhlo během prvních třiceti minut. I při nejnižší venkovní teplotě se kabina dostala na zhruba 47 °C.

ADAC ve svém testu ochranných pomůcek naměřil v nechráněném voze 53 °C a v samostatném měření ohřevu se teplota po devadesáti minutách přiblížila 60 °C. Nejde přitom jen o vzduch, který jde alespoň vyvětrat. Tmavá palubní deska a volant mohou překročit 70 °C, takže dotyk je nepříjemný a pro malé dítě přímo nebezpečný. Podrobný rozbor toho, co proti tomu funguje a co je mýtus, máme v samostatném článku o rozpáleném autě.

Tohle je ta situace, kterou dálkové startování řeší. Ne zimní romantika s námrazou, ale úplně obyčejné červencové odpoledne, kdy si chcete sednout do auta, které nemá teplotu trouby. A právě v létě je ten rozdíl mezi Amerikou a Evropou nejvíc vidět.

Stejné auto, jiný kontinent, jiná výbava

Ve Spojených státech je dálkové startování standardní součástí automobilového světa už desítky let a používá se stejně samozřejmě v srpnu jako v lednu. Consumer Technology Association v roce 2021 odhadovala, že vzdálený start a související funkce budou v nějaké podobě dostupné u devadesáti procent prodávaných aut.

Podstatné je, že nejde o americké značky s americkou technikou. Jde o vozy, které se prodávají i tady. BMW funkci vzdáleného startu pro severoamerický trh nabízí, evropské pobočky ne. Mercedes ji ve své konektivitě popisuje jako region specific, tedy funkci vázanou na region, kterou v nepodporované oblasti jednoduše neaktivujete. Audi svou nepřítomnost na evropském trhu odůvodňuje německými předpisy k provozu vozidla bez řidiče za volantem.

Vaše evropské auto se tedy na dálku nastartovat umí. Modem, řídicí jednotka i aplikace jsou na místě, protože tentýž vůz to na jiném kontinentu běžně dělá. Rozdíl je v konfiguraci, kterou vám výrobce nastavil podle toho, kde bydlíte. Funkce není zakázaná, je odepřená, a to je docela zásadní rozdíl.

Zákon nerozlišuje, jestli topíte nebo chladíte

Klimatizace ve spalovacím autě potřebuje běžící motor. Předchlazení kabiny na parkovišti proto znamená stojící vozidlo s motorem v chodu a přesně to zákon č. 361/2000 Sb. v § 7 odst. 1 písm. b) postihuje: „řidič nesmí obtěžovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích ani jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší, rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidla v chodu“. Ani slovo o klíčku nebo aplikaci a ani slovo o ročním období. Zákon reguluje výsledný stav, ne technologii a ne teploměr.

Pokutovatelná je tedy i naprosto běžná letní scéna, kdy řidič sedí v autě se zapnutou klimatizací a čeká, až se ostatní vrátí z nákupu. § 30 odst. 1 německé StVO je postavený stejně, Rakousko postihuje totéž přes obecný zákaz nepřiměřeného hluku a emisí a Švýcarsko přes článek 33 písm. a) svého nařízení o pravidlech silničního provozu.

Jedna výjimka existuje, jenže vám v létě není k ničemu. Ministerstvo dopravy zastává stanovisko, že zákaz nedopadá na situace, kdy motor musí běžet proto, aby bylo možné zajistit základní funkce vozidla nezbytné pro bezpečnou jízdu. V zimě pod to spadá odmlžení a odmrazení skel, protože bez výhledu prostě nesmíte vyjet. V létě žádnou takovou podmínku nesplníte. Rozpálená kabina vám ve výhledu nebrání, takže chlazení je z pohledu zákona komfort, ne bezpečnost.

Evropa tedy nezakázala tlačítko. Zakázala jediný scénář, kvůli kterému by ho člověk mačkal, a výrobci si spočítali, že funkce, jejíž typické použití je v cílové zemi přestupkem, za ten risk nestojí. Že jde opravdu o jejich rozhodnutí a ne o právní překážku, dokazuje Ford: ten ve své evropské podpoře uvádí, že vzdálený start lze v evropských trzích s aktivní službou FordPass Connect používat legálně, s tím, že odpovědnost za přiměřené použití nese uživatel a vůz má stát na dobře větraném místě. Stejný právní řád, opačné rozhodnutí.

V zimě má Evropa pravdu. V létě ji ztrácí

Tady se to celé láme a stojí za to být férový. V zimě má evropský postoj tvrdou technickou oporu. ADAC změřil, co se stane, když auto při minus deseti stupních necháte běžet na volnoběh: po čtyřech minutách měl motorový olej pořád minus sedm stupňů, v kabině bylo asi třináct stupňů a auto spálilo zhruba desetinu litru paliva. Motor na volnoběh skoro netopí, protože kabinu ohřívá odpadní teplo z jeho zátěže, a ta na stojícím autě prakticky žádná není. Zimní zahřívání na místě je tedy neúčinné, ke všemu ředí olej palivem a u naftových motorů brání regeneraci DPF filtru. Zakázat něco, co stejně nefunguje, se dá obhájit snadno.

V létě ale tenhle argument mizí. Klimatizace na rozdíl od topení nečeká, až se motor prohřeje. Kompresor se roztočí prakticky okamžitě a kabinu ochlazuje od první minuty, takže deset minut běhu naprázdno má na teplotu v autě reálný a měřitelný vliv. Předchlazení funguje. Nefunguje jen předehřívání.

Zůstává tedy jediné, o co v létě opravdu jde: spotřeba, emise a hluk. To jsou legitimní důvody a nikdo rozumný je nebude zesměšňovat. Jsou to ale důvody úplně jiného řádu než „stejně by ti to nepomohlo“. V zimě vám Evropa bere něco, co je zbytečné. V létě vám bere něco, co by fungovalo, a nabízí za to čistší vzduch na parkovišti. To je legitimní volba, jen o ní nikdo otevřeně nemluví a hlavně ji za vás udělal někdo jiný.

Dvě různé představy o tom, komu auto patří

Ten spor totiž není technický ani právní, je kulturní. Americký pohled bere auto jako soukromý prostor, jehož komfort je věcí majitele. Když si chcete deset minut nechat běžet klimatizaci, je to vaše palivo, vaše peníze a vaše rozhodnutí. Evropský pohled začíná na opačném konci: vaše vychlazená kabina je můj hluk pod oknem a moje výfukové plyny na dvoře, kde si hraje dítě. Auto tu nikdy nebylo čistě soukromá věc, protože stojí ve veřejném prostoru.

Amerika se ptá „proč bych nemohl“, Evropa se ptá „proč bys měl“. Ani jedna otázka není hloupá. Rozdíl je v tom, že evropská verze má jeden nepříjemný vedlejší účinek: nedostali jste možnost s upozorněním „používejte zodpovědně“, jakou svým zákazníkům dává Ford. Dostali jste vypnutou položku v menu a nikdo vám neřekl proč.

Na zimu vám něco prodají. Na léto nemají nic

Evropa má na tenhle problém odpověď, ale jen na jeho polovinu. Tou odpovědí je nezávislé topení, v němčině Standheizung: malý hořák, který ohřeje chladicí kapalinu a přes běžnou ventilaci vytopí kabinu a odmrazí skla, zatímco motor stojí. Protože zákon řeší chod motoru a ne teplo v kabině, pod žádný zákaz nespadá a smí běžet i bez dozoru. Test ADAC ukázal, že dostane kabinu z minus deseti na plus jednadvacet stupňů za dvanáct minut u dieselu a osmnáct minut u benzinového vozu, přičemž pětikilowattové topení spálí asi půl litru paliva za hodinu. Montáž vyjde v Česku zhruba od 22 000 Kč, u výkonnějších sestav bývá celková cena včetně práce mezi 25 000 a 35 000 Kč.

A teď to podstatné: ekvivalent pro léto v podstatě neexistuje. Nezávislá klimatizace, takzvaná Standklima, se sériově montuje do kamionů, obytných vozů a dodávek, kde je dost místa i baterie a kde jednotka sedí na střeše. Pro běžné osobní auto je dodatečná montáž podstatně složitější, pohybuje se ve čtyřciferných eurových částkách a začíná zhruba na dvou tisících eur. Prakticky to znamená, že majitel běžného kombi nemá co koupit.

Zbývá dovybavení dálkovým startem. Zabezpečovací systémy Pandora, které se v Česku běžně montují, ho nabízejí jako součást výbavy a ovládat je lze dálkovým ovladačem nebo aplikací. Jenže tím si kupujete jen možnost motor spustit, ne výjimku ze zákona. Nastartované auto stojící bez dozoru na parkovišti u obchodního centra je přestupek bez ohledu na to, že jste ho spustili z kavárny.

Shrnuto do jedné věty, která zní jako vtip, ale není: v zimě si Evropan může za dvacet tisíc koupit řešení, které Američan dostal v ceně auta. V létě si nemůže koupit ani to.

Elektromobily ten spor rozhodly, a to ve prospěch Ameriky

Nejzajímavější na celé věci je, jak to dopadlo. Předklimatizace, tedy vychlazení nebo vyhřátí kabiny přes aplikaci před odjezdem, je u elektromobilů naprosto běžnou funkcí. Nikdo ji pro Evropu nevypíná, nikdo ji neschovává za příplatek a nikdo kolem ní nedělá právní rozbory. Je to přesně ta americká představa pohodlí, kterou Evropa spalovacím autům dvacet let upírala.

Důvod je prostý. Elektromobil při chlazení nespaluje palivo, neprodukuje výfukové plyny a jeho pohonná jednotka neběží ve smyslu, který § 7 postihuje. Zbývá hluk kompresoru, a ten je zanedbatelný. Nezůstalo nic, co by zákon zakazoval, takže zákaz zmizel sám od sebe.

V létě je navíc přínos ještě větší než v zimě. Když auto vychladíte zapojené do zásuvky, energie jde ze sítě a ne z baterie, takže si nekrátíte dojezd. A protože nemusíte prvních deset kilometrů jet s klimatizací na plný výkon, aby dohnala šedesátistupňovou kabinu, spotřeba během jízdy klesne také.

Je v tom slušná dávka ironie. Evropský argument nikdy nezněl „pohodlí je špatné“, ale „takhle se za pohodlí platí příliš“. Ve chvíli, kdy technologie tu cenu smazala, evropská výhrada zmizela a zůstalo americké tlačítko. Ten spor tedy nevyhrál žádný regulátor ani lobbista, vyhrál ho posun v technice.

Co s tím dnes, když máte spalovací auto

Zabraňte ohřevu, místo abyste ho doháněli. Nejúčinnější je zastavit sluneční záření ještě před sklem, pak rychle vyvětrat nahromaděný horký vzduch a teprve potom nechat pracovat klimatizaci. Clona za sklem podle testu ADAC sníží teplotu vzduchu v kabině až o deset stupňů a teplotu volantu ještě výrazněji, což je víc, než čeho dosáhnete desetiminutovým během motoru naprázdno.

Sedět v autě s klimatizací není automaticky v pořádku. Zákon nemluví o tom, jestli jste uvnitř nebo venku, ale o tom, jestli je chod motoru zbytečný. Čekání na parkovišti s běžící klimatizací pod výjimku pro bezpečnou jízdu nespadá a policista může situaci posoudit jako přestupek, i když sedíte za volantem.

Pozor na uzavřené prostory a na pojištění. Vzdálený start znamená, že motor spustíte, aniž byste viděli, kde auto stojí, a v podzemní garáži jde o přímé riziko otravy oxidem uhelnatým. Nastartované auto bez dozoru je zároveň atraktivní cíl pro zloděje. Ponechání klíčů v zapalování patří podle přehledu portálu MůjFox k nejčastějším důvodům, proč pojišťovna po krádeži odmítne plnit; systémy dálkového startu sice drží vůz zamčený a při zásahu do brzdy motor vypnou, ale definice řádného zabezpečení se mezi pojišťovnami liší a stojí za to si ji přečíst.

A jestli vás při šedesáti stupních v kabině štve, že vaše auto umí něco, co vám nikdo nedovolí zapnout, je to legitimní pocit. Jen si ho zatím neplaťte pokutou – a až budete příště vybírat auto, vězte, že tohle je jedna z mála věcí, kterou elektromobil vyřešil úplně a bez diskuse.