Brusel řeší třídu levných elektromobilů. V Česku jsou pod 20 000 eur dva vozy

Evropská unie rozhoduje o tom, zda vznikne nová třída malých elektromobilů, která by měla stlačit jejich ceny. Šéf Renaultu François Provost k ní přidává vlastní požadavek: aby Brusel u těchto vozů na deset let zmrazil technické předpisy. Podle Auto Plus jde o snahu udržet v nabídce auta pod 20 000 eur. Při kurzu ČNB 24,190 Kč za euro platném 6. srpna 2026 odpovídá tato hranice 483 800 Kč. Podle ceníkových cen v naší databázi se pod ni v Česku vejdou dva modely.

Spor se vede o kategorii M1E, kterou Evropská komise navrhla 16. prosince 2025 jako součást balíčku Automotive Omnibus. Komise ji prezentuje jako nástroj na podporu menších a dostupnějších elektromobilů a na snížení vývojových nákladů výrobců. Evropský komisař pro průmysl Stéphane Séjourné jako cíl označil uvedení nových malých vozů v rozmezí 15 000 až 20 000 eur, samotná cena ale součástí právní definice není.

Co přesně je kategorie M1E

Navrhovaná definice stojí na dvou podmínkách: vůz musí být čistě elektrický a nesmí být delší než 4,2 metru. Přesně tak ji popisuje i pracovní dokument Rady EU z května 2026.

Výroba v Evropské unii do této definice nepatří. Je až jednou z podmínek pro takzvané superkredity, jak upřesňuje technický přehled portálu go-e: vůz, který na ně dosáhne, se výrobci do plnění emisních cílů započítá koeficientem 1,3 místo obvyklé 1,0, což je třicetiprocentní bonus. Auto postavené mimo EU tedy může parametry M1E splnit, ale na zvýhodnění nedosáhne. Podobnou logiku jsme popisovali u pravidel, která podporu váží na 70 % dílů z EU.

Kdy se má o kategorii rozhodnout, zatím jasné není. Zmíněný dokument Rady uvádí, že po pokynu Výboru stálých zástupců z 1. dubna 2026 se stále řeší otevřené body, mezi nimiž je i samotná kategorie M1E. Doslova se v něm píše, že se zvažují různé varianty a jednou z nich je úplné vypuštění celé kategorie.

Provost nechce normy snižovat, ale zmrazit

Provost svůj požadavek formuloval 14. května 2026 na londýnské konferenci Future of the Car, kterou pořádal deník Financial Times. Podle serveru Journal de l’Automobile tehdy navrhl vzít regulaci tak, jak vypadá dnes, a tento stav podržet. Mínil tím normy, podle nichž se staví modely jako Renault 5 nebo Clio.

Provost přitom výslovně nepožadoval snížení současných požadavků, ale jejich desetileté zmrazení, a dodal, že návrh Komise podporuje. Argumentoval tím, že inženýři dnes čelí přívalu evropských předpisů; kdyby se pravidla ustálila, mohli by se podle něj věnovat snižování cen.

Bezpečnostní experti varují před dvojím metrem

Proti desetiletému zmrazení se postavila Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC). Ve svém březnovém briefingu upozorňuje, že by u malých elektromobilů zakonzervovalo bezpečnostní požadavky na úrovni obecného nařízení o bezpečnosti z roku 2019, a to až do roku 2036. Revize tohoto nařízení je přitom naplánována už na rok 2027.

Nově schvalované osobní automobily musejí být dnes vybaveny automatickým nouzovým brzděním, nouzovým systémem pro udržení v jízdním pruhu, inteligentní asistencí rychlosti, detekcí při couvání, sledováním únavy a nepozornosti řidiče i záznamníkem dat o nehodě. Podle dopadové studie, kterou pro Evropskou komisi zpracovala společnost TRL, má povinné zavedení těchto systémů do roku 2038 zachránit přes 25 000 životů a zabránit 140 000 vážným zraněním.

ETSC uvádí, že v roce 2024 zemřelo na silnicích Evropské unie 20 017 lidí. Zhruba 40 % těchto úmrtí připadlo na městské komunikace a asi 70 % městských obětí tvořili zranitelní účastníci provozu, tedy chodci, cyklisté a motocyklisté. Právě do měst přitom malé elektromobily míří především. Rada v této souvislosti připomíná, že chodec sražený rychlostí 30 km/h má pětinásobně vyšší šanci na přežití než při nárazu v padesátce.

Organizace zároveň upozorňuje, že limit 4,2 metru je poměrně velkorysý – vejde se do něj i Citroën ë-C3 nebo Peugeot e-208 – a že automobilky tlačí na jeho posun až na 4,35 metru. Sama by podpořila přesněji vymezenou kategorii s hmotností do 1,5 tuny a omezením nejvyšší rychlosti na 120 km/h, ovšem bez jakéhokoli zmrazení bezpečnostních standardů.

Diskuse probíhá souběžně se zpřísněním dobrovolného hodnocení Euro NCAP. Popsali jsme ho v článku o tom, jak Euro NCAP letos zavedlo největší změnu metodiky za 17 let. Zatímco nezávislý test požadavky utahuje, legislativa by je u nejmenších aut na deset let podržela na místě.

Pod hranicí 20 000 eur jsou v českých cenících dva modely

Možný dopad na českou nabídku ukazuje databáze Autohledu. Vybrali jsme z ní elektromobily kratší než 4,2 metru, tedy ty, které by délkovému limitu M1E vyhověly, a u každého uvádíme cenu nejlevnější verze i dojezd téže verze. Pod hranici 483 800 Kč se dostanou pouze Dacia Spring za 419 900 Kč a Renault Twingo za 478 000 Kč.

Tabulka pracuje s ceníkovými cenami. Akční nabídky a výkupní bonusy mohou pod uvedenou hranici dostat další modely – u Leapmotoru jsme na webu značky ověřili ceny znatelně nižší, než jaké drží náš katalog. Chystaný městský elektromobil Dacie, který se má představit v říjnu na pařížském autosalonu, se zatím prodávat nezačal. Širší přehled včetně dalších segmentů najdete v článku o tom, který elektromobil je v Česku nejlevnější.

Obě auta pod hranicí zároveň ukazují, jak rozdílně by nová pravidla dopadla. Twingo vzniká ve Slovinsku, splňuje tedy podmínku evropské výroby. Současná generace Springu se vyrábí v Číně, a na zvýhodnění by proto nedosáhla; druhá generace, kterou Dacia chystá na pařížský autosalon, už má podle značky vznikat v Evropě.

Spring je také praktickou ilustrací toho, čeho se ETSC obává. Nejlevnější elektromobil české nabídky má od Euro NCAP jedinou hvězdu z roku 2021, konkrétně 49 % za ochranu dospělých, 56 % za ochranu dětí, 39 % za ochranu zranitelných účastníků provozu a 32 % za asistenční systémy. Nový test značka zatím neohlásila.

Kompletní parametry a všechny dostupné verze Renaultu Twingo najdete v naší databázi. O tom, zda kategorie M1E vznikne v navržené podobě, nebo zda z návrhu zmizí, rozhodnou Evropský parlament a Rada.